MĚSTSKÝ VEŘEJNÝ PROSTOR

Veškerá diskuse o využití městského veřejného prostoru často záleží na lidech s rozhodovací pravomocí.  Oni také mají určité představy o světě, o životě ve městech, o dopravních prostředcích, atd... je možné jim představit teorii, ale stejně ji často interptertují k "obrazu svému".  Zcela jistě tedy bude městský veřejný prostor a dopravní prostředky vnímat jinak premiér Nizozemí a jinak prezident USA. (Zdroj textu a foto: Dánská cyklistická ambasáda).



STATUS QUO

V dopravě běžně rozlišujeme čtyři složky dopravy:
  • individuální automobilovou dopravu,
  • veřejnou hromadnou dopravu,
  • chodce,
  • a cyklodopravu.
V uplynulých desetiletích však došlo k obrovskému rozvoji automobilismu. Přibyly nové silnice a obchvaty, narostl počet parkovacích míst. I přesto ale staré problémy zůstávají a nová dopravní infrastruktura často způsobuje další nárůst automobilů. Je zřejmé, že tradiční přístup selhává u nás stejně jako v západní Evropě před čtyřiceti lety.

Přibývající vozidla zatěžují prostředí hlukem a vibracemi, znečišťují ovzduší a nárokují si stále více našeho prostoru, lidé v autech jsou si vzdálenější. Navíc jde jednoznačně o nejdražší možnost dopravy. K nákladům za tento způsob života se připočítávají veřejné výdaje na opravy silnic, ekonomické ztráty z dopravních nehod nebo znečištěné životní prostředí. Důležité je i snížení atraktivity území.

Jenže oběťmi bobtnajícího automobilismu jsou i náš veřejný prostor a životní styl, protože městské prostředí je pomalu degradováno jen na budovy, parkoviště a komunikace. Nepříznivé prostředí, které jsme sami vytvořili, ve velké míře vypudilo z veřejných míst život. A automobilismus v tom hrál podstatnou roli. I známý dánský architekt Jan Gehl k tomu kdysi poznamenal: „Nikdo nevěděl, že to, jak stavíme města, ovlivňuje životní styl a životy lidí.“

Ve Zlíně se ale v minulých letech podařilo některá místa veřejného prostoru oživit. Příkladem mohou být třeba pěší zóna v ulici Školní, obnova parku Komenského či Gahurova prospektu. Ukazuje se, že to má smysl. Přívětivý veřejný prostor totiž pomáhá k rozvoji ekonomiky a zvyšuje bezpečnost.

Pro pohyb ve městě se jako nejvhodnější způsob jeví pěší a cyklodoprava. Ty je třeba „zrovnoprávnit“ v dopravním systému města, včetně atraktivnější veřejné hromadné dopravy. Při dopravním plánování a snaze o oživení městského prostoru to zohledňujeme i ve Zlíně.

Přístup, který respektuje všechny čtyři složky městského dopravního systému a snaží se o jejich vzájemnou vyváženost, se nazývá udržitelná městská mobilita.

Jak je to s městským prostorem?

"Je jen na nás, čím městský prostor vyplníme".
(zdroj: Ivo Tuček,oddělení prostorového plánování města Zlína)


Dle zákona o obcích jsou veřejným prostranstvím nazývány všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Rozvoj každého soudobého města přímo závisí na stavu a rozvoji dopravy a dopravních cest. Každá nová dopravní stavba se totiž stává neoddělitelnou součástí veřejného prostoru.

Zdroj příběhu a fotografie zde:

Zdroj příběhu a fotografie zde:
Víme tedy, co jsou veřejná prostranství, ale nevíme, kolik % bude "toho, či onoho". O tom rozhodují lidé. V debatě tedy jde o to, pro jaký způsob využití veřejného prostranství se na základě preferencí, investičních možností a zřejmých limitů v území rozhodneme. Prakticky nám z toho vychází dva způsoby řešení dopravy / mobility v městském prostoru:
  • podporou (rozšíření, zrychlení, zkapacitnění, zatraktivnění);
  • restrikcí (zkomplikování, znevýhodnění, zpomalení, zpoplatnění).
Je úplně jedno o jakém druhu dopravy hovoříme. Daný výběr platí pro všechny dopravní prostředky stejně. V mnoha případech se navíc zásah do jednoho z druhu dopravy odrazí v těch ostatních.

Jaká řešení bude chtít člověk, který preferuje aktivní způsob života, má rád chůzi, jízdu na kole a nebojí se použít veřejnou dopravu? Auta také rád využívá, ale jen tehdy, když ho opravdu nutně potřebuje.

Nic proti řidičům, ale pokud člověk nezná nic jiného než auto, pak jeho pohled na veřejný prostor je nutně odlišný od toho, kdo má rád pestrost života i v dopravních prostředcích.
Dané dilema se netýká jen českých měst. I v zahraničí najdeme příklady, které nechceme a nebudeme následovat.



„Veřejný prostor je nádoba omezeného obsahu a je jen naší volbou, jaký způsob jejího využití upřednostníme. Jestli chceme naplnit naši vizi, pak musíme jít cestou následujících možností. Záleží jen na vás, zda se vám líbí naše vize, ale i opatření, která jsou s ní spojená. Pojďme o vizích a konkrétních opatřeních společně diskutovat. Generel dopravy není uzavřeným dokumentem..."


Nástrojem pro vytváření veřejného prostoru v rámci tzv. živého města je hlavně regulace dopravy v jeho centrálních částech a řada dalších opatřeních.


Zdroj příběhu a fotografie zde:

Zdroj příběhu a fotografie zde:
Většina měst si nemůže dovolit podporovat projekty, kam patří například řešení podzemních garáží v centrech nebo tunelová řešení městských okruhů. Proto je třeba podporovat regulování automobilové dopravy v ulicích, kterým vládnou auta, městotvornými projekty.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Přetvoření městské magistrály do formy městského bulváru. Více danou oblast představuje téma: "Základní komunikační síť"

Zdroj příběhu a fotografie zde.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Naddimenzování chodníků umožňující třeba restaurační provoz či výsadbu stromořadí.

Zdroj příběhu a fotografie zde.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Vytvořit zóny s regulovanou rychlostí a průjezdem dopravy.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Přeorganizování parkování , zjednosměrnění ulic. Záchytná parkování řešit v okrajových částech města. Více o parkovací politice zde.

Zdroj příběhu a fotografie zde.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Snahou každého rozvíjejícího se města je snižování objemu dopravy vytvářením vhodných podmínek pro převedení části dopravy na prostorově méně náročné dopravní módy:
  • městskou hromadnou dopravu, více o veřejné dopravě zde.
  • pěší provoz, více o pěší dopravě zde.
  • zapojení cyklodopravy, více o cyklistické dopravě zde.

Zdroj příběhu a fotografie www.zlin.eu.

Zrekonstruovaná pěší zóna v Chebu je spojnicí mezi nádražím a hlavním náměstím. | foto: www.rsskv.cz
Zdroj: zde
 

Zdroj příběhu a fotografie zde.

Příběhy města Zlína najdete na tomto odkaze.